Akcenta top

Obchodní války – reálná hrozba či zbytečná panika?

Obchodní války – reálná hrozba či zbytečná panika?

Současný růst globální ekonomiky je jeden z nejvyšších za posledních deset let. V loňském roce se navíc růst HDP týkal v podstatě všech zemí a regionů od eurozóny, přes USA, Čínu a Japonsko až po země závislé na vývozu komodit jako je Brazílie či Rusko. To před rokem 2017 nebylo zvykem, protože se vždy našla skupina zemí, kterým se z různých příčin hospodářsky nedařilo. Pozitivní jsou v tomto směru i vyhlídky na silný hospodářský růst pro letošní rok, avšak s jedním velkým otazníkem. Tímto otazníkem jsou obchodní bariéry a případná negativní spirála obchodních překážek, která by mohla vyústit až v obchodní války.

Vývoj mezinárodního obchodu procházel od 2. světové války až do současnosti různě rychlými fázemi liberalizace a odstraňováním obchodních bariér. Obchodní integrace Evropy, vznik sdružení jako NAFTA či WTO a přístup Číny do WTO na začátku 21. století byly důležitými mezníky v odstraňování obchodních překážek a dláždily cestu k větší hospodářské prosperitě. To, jak probíhala liberalizace zahraničního obchodu, je dobře patrné i z následujícího grafu, ne kterém je zobrazen zvyšující se podíl světového exportu na světovém HDP.

World - Exports of goods and services (% of GDP)

Zdroj: World Bank

Nyní, v roce 2018, reálně hrozí, že sedmdesátiletou historii uvolňování bariér v mezinárodním obchodě vystřídá fáze protekcionismu. Impuls k dekompozici volného mezinárodního obchodu navíc přichází od země, která byla jedním z jeho garantů, od USA. Paradoxem je, že USA vykročily k protekcionismu v době, kdy americké hospodářství roste osm let v řadě, míra nezaměstnanosti je v USA nejnižší od počátku 21. století a protekcionistická opatření by výsledně pravděpodobně nejvíce postihla samotné USA, respektive nižší střední americkou třídu. Důvody zavádění dovozních cel, aby se do USA vrátila pracovní místa, tak v kontextu velmi nízké nezaměstnanosti v USA vyznívají hodně zvláštně. Stejně jako argument národní bezpečnosti, kterým lze obhájit téměř cokoliv.

Liché jsou však i argumenty, že USA mají výrazně nižší dovozní cla než další země a že tím pádem americké podniky trpí levnějším dovozem a neférovou konkurencí. Na následujícím grafu je zřejmé, že vyspělé země mají průměrnou výši cel téměř totožnou a USA mají dokonce o něco vyšší průměrné clo než EU či Japonsko. Vyšší průměrnou výši cla má Čína, což je však částečně ospravedlnitelné nižší ekonomickou úrovní této země a tím pádem i vyšším tlakem na ochranu tamních firem. Každopádně i Čína se pomalu, ale přeci jen v zahraničním obchodu liberalizuje.

Tariff rate, applied, simple mean, all products (%)

Zdroj: World Bank

V tuto chvíli, na konci března, rozhodně nelze jednoznačně prohlásit, že se svět nachází na začátku obchodních válek. S klidem však lze říci, že obchodním válkám nebyl svět v posledních desetiletích nikdy tak blízko jako nyní. Nadcházející měsíce rozhodnou, zda se podaří spirálu protekcionismu hned zkraje utnout či nikoliv. Proto v tomto článku nehodnotím ani březnové zavedení cel USA na importy hliníku a oceli a zvedení cel na dovoz z Číny na vybrané zboží v hodnotě 60 mld. USD, protože se nejedná o uzavřenou kapitolu.

Po finanční a hospodářské krizi z let 2008 a 2009 ve světě panovaly silné obavy, aby svět nevykročil směrem k obchodnímu protekcionismu, k čemuž nakonec nedošlo. Známé je prohlášení tehdejšího francouzského prezidenta N. Sarkozyho, že protekcionismus je sprosté slovo. Svět se tehdy dokázal obchodnímu protekcionismu vyhnout, ale podaří se mu to i v roce 2018?

AKCENTA CZ
cea mai mare instituție de plată
din Europa Centrală
Vreau sa devin client
39.000
de clienţi
20
peste
de ani experienţă
Prin utilizarea acestui web sunteţi de acord cu salvarea şi utilizarea fişierelor cookies. Mai multe despre protecţia datelor personale.